Zase pribeh vyvolavania

"Příběh, co Vám teď napíšu se se mnou táhne už od 6.11.04 až do teď a nuda, ta to opravdu není...

O vyvolávání duchů jsem hodně četla, začala jsem s tím zhruba v září tohoto roku, nikdy se nic špatného nestalo, občas jsme s kámoškama (vyvoláváme na internátu) vyvolaly ducha, který si z nác dělal jen srandu, ale jakmile jsme v tom měly víc zkušenností, začalo se nám dařit vyvolávat i vyšší duchy. Řekly jsme si ale, že nikdy nevyvoláme satana. Ducha jsme vždycky úspěšně vyvolaly i odvolaly! Nejčastěji jsme vyvolávaly mýho dědu. Ptaly jsme se ho i na budoucnost, řekl mi, že umřu za deset let a že mě někdo zabije. Jsem s tím vcelku spokojená, nevím proč, ale dožít se 26 mi stačí.

6.listopadu slavila kamarádka narozeniny, oslava proběhla u ní doma, já, ještě jedna kámoška a kámoš jsme šli vyvolávat do jejího pokoje, všechno probíhalo bez problémů, vyvolali jsme mýho dědu, vyššího ducha, který mě má hodně rád a vždycky se mi ho podaří úspěšně napoprvé jak vyvolat tak odvolat, po chvíli za námi přišel kamarád J. Chvíli si z nás dělal legraci, protože na to nevěřil, ale najednou se začal třepat, obrátily se mu oči tak že měl jen bělmo a začal mluvit nějakým starým cizím jazykem. Řekla jsem jedné kamarádce ať si na něho lehne a drží ho aby si neublížil, ducha jsme odvolali. Kamarád J. se přestal klepat a vrátil se do normálu, mysleli jsme si, že to bude v pohodě a šli jsme se bavit mezi ostatní hosty.

Asi po půl hodině od toho incidentu jsem s J. zůstala sama, zase se začal třepat, obrátil ty oči znovu, chytl mě tak že to vcelku dost bolelo a začal na mě mluvit zase v tom cizím jazyce. Propleskla sem ho a křičela na něj že mu nerozumím, po chvíli na mě začal mluvit česky. Připadal mi, jakoby se do něj převtělili dva duchové. Satan a jeho tlumočník, Satan mluvil tím jazykem, vždycky když říkal nějaké slovo kde bylo "S" tak to znělo tak vysyčeně, jako had! A pak jeho tlumočník a ten mluvil česky, v tu chvíli měl oči normální. Řekl mi: J.:"Probudilas ho, je v něm! Chce tě!" Zeptala sem se ho kdo v něm je, a J. na to odpověděl "ON". Tyhle stavy se mu v různých intervalech vracely, vždycky se předtím začal třepat, nemusela sem s ním být sama aby mi tohle říkal, ale nesměl ýt v espolečnosti více jak tří lidí, prostě když sem s ním byla já a ještě kámoška co sme vyvolávaly tak mi to říkal taky, ale říkal to jenom mě, alespoň mám několik svědků. Několikrát jsme spolu stáli na balkóně, pochopila sem totiž že mi chce něco říct, tak jsem se s ním snažila být sama, dodnes se divím, že jsem se ho vůbec nebála. Když se do toho stavu zase vrátil, říkal: "16 let ho drží v sobě, se mno a s tebou zemře v hrobě" Pak omdlel, šla sem si pro vodu a polila ho, když se probudil tak do mě vrazil a málem mě shodil z balkóna, od té doby mám jizvu na noze která se vůbec nehojí! Několikrát taky opakoval: "říkal ti to celou dobu, ale tys ho neslyšela, nechtělas mu rozumět", atd, tohle často opakoval, pak začal opakovat: "Chce ti to dát, mám ti to předat" tohle strašně dlouho opakoval a pořád nechtěl říct co....pak, po nějaký době řekl: "chce ti dát smrt!" a řekl to s takovým výrazem v očích, že sem se vážně strašně vyděsila. Pak taky opakoval, že jsem jeho spása. Na konci oslavy, když jsme zase zůstali sami se mě zaptal, jestli věřím v boha, když sem mu řekla že ne, řekl: "Jaktože ne, vždyť ho v tobě vidím!" a pak vzal z nástěnky špendlík a začal mi s ním vyhrožovat, tak jsem se radši zvedla a odešla, kámoška mi pak řekla, že ten špendlík
do místa, kde sem byla já. Holky ho zdržely aby mi něco neudělal, a jelikož bydlím asi 400m od místa oslavy, tak sem domů doběhla. Kamarádka mi pak volala, jestli už jsem doma, že ho neudržely a že vyběhl za mnou aniž by se obul a oblíkl.

Pak mi od něj došla SMSka: J.: Co ste to se mnou udělali? napsala sem mu ať na to nemyslí, aby se mu ten stav zase nevrátil, když jde domů. Napsal: "Mas svuj cas..ale on ne.tak se me a pa.zas nekdy." přišlo mi že to psal jakoby v tranzu, a ten zbytek sms v normalu. Druhý den ráno sem mu napsala jestli si pamatuje co dělal a jak mu je. Smsky co mi od něj došly byly v pořádku, ale prý doma pokreslil zdi klikyhákama. Večer mi ale od něj bez toho abych ho nějak vyprovokovala zase došla sms: Myslis ze vo nem nevim?Myslim zes to nemela delat!" kdyz sem mu napsala at toho necha tak mi napsal bez mezer: jensimeprobudila! Dalsi takovy smsky uz nebyly. Když sem pak o týden později byla za ním, doma na zdi měl nakresleny pentagram cerne magie - s hlavou kozla, satana. Ale nic si z oslavy nepamatoval.

Pak už bylo všechno v pohodě, řekla sem ale, že už nikdy nebudu vyvolávat. Holkám na intru sem všechno do posledního detailu řekla. 16.listopadu jsme jeli pařit na chatu ke kámošce z intru. Večer mě holky překecaly, abych s nima vyvolávala, že vyvoláme mýho dědu, jako vždycky, a aspoň se dozvím co to s tím kámošem a Satanem mělo znamenat. Vyvolaly jsme teda dědu, ale najednou to začalo psát 666. Tak jsme si povídaly se Satanem, řekl že nám nechce nic udělat. Kámoška ho cítila od začátku, ještě když se neozval, tak říkala, on tady je! To co mi řekl (napsal) mi vcelku vyrazilo dech! Řekl, že jsem jeho spása, že jsem se narodila pro to, abych pro něj zemřela. Že za těch 10 let kdy mám zemřít, mě zabije on, a tím se spasí od věčnosti. Tím že pak nastane vymírání zla jak na Zemi, tak v posmrtném životě. Zeptala jsem se ho, proč mě teda nezabil, hned jakmile jsem se narodila. Proč čeká dalších 26 let na to, aby se spasil. On řekl, že jsem tady taky pro to, abych něco dokázala. Můj sen je stát se kryptozooložkou, on řekl, že něco objevím. Pořád dokola mi v hlavě zněla dvě slova, a to: "chasay Satan" , řekla jsem je kamarádce, která je silně věřící, a jí okamžitě vyhrkly slzy z očí. On jí začal psát "nedělej to", když se ho zeptala co nemá dělat, řekl "prostě to nedělej", pak jsme se ho ptaly, co znamenají ty dvě slova, napsal že to je "oddej se Satanovi". Tak jsme tak nějak pochopily, že se mu nemá oddávat. Povídaly jsme si s ním asi dvě hodiny, jakmile byla půlnoc, odešel sám, bez odvolávání.

Když jsme se vrátili na intr. Všechno jsem holkám řekla. Pročetly jsme si pár knížek, jestli nenajdem nějaký souvislosti. Nic. Holky vyvolávaly dál. Já u toho nikdy nejsem. Vždycky vyvolají nějakého dobrého ducha, ale jakmile dám prsty na ten předmět, který se pohybuje, začne to psát 666. Přijde vždycky když tohle udělám, aniž by ho někdo vyvolal.

Teď se dějí strašně divné věci:
1, jdu po ulici se dvouma kámošema a jednou kámoškou - všichni z intru - bavíme se o něčem, když padne slovo Satan, zhasne celá ulic. Pak se pomalu rožíná jedna lampa po druhé směrem k nám.
2, přišla jsem k té věřící kamarádce na pokoj, řekla jsem jí o tom jak zhasla ta ulic, a najednou zhaslo světlo u ní v pokoji, ona začala ječet a vyběhla z pokoje, že prý když se na mě v té tmě podívala, tak viděla něco hrozného, že sem to nebyla já!
3, od té doby zhasínají v mé blízkosti světla pořád. Ta věřící kámoška okolo sebe vždycky když je tma, nebo není úplně světlo, vidí černé postavičky, jak se vraždí. Vždycky se rozbrečí, a říká slovo vražda, pokaždé ji musíme uklidňovat.
4, ta věřící kamarádka se mu chce pomstít, tvrdí, že jí ničí život, protože je věřící, a on přece boha nesnáší. Prý má plán jak se mu pomstít. ten ale nechce nikomu říct, ani mě, že by nevyšel a že by zradila sama sebe kdyby mi to řekla. Řekla mi jen, že ho nemůže zabít, ale že ho strašně zklame, že mu vezme to nejdražší, co má. Víc mi neřekla.
5, ještě ten večer mi holky na pokoji řekly, že se jim svěřila: myslí si, že je nějaká generace Ježíše, tudíž i boha, a já že jsem zástupce Satana, a že mi dvě máme svést nějaký boj, holky chcou, abych se jí radši vyhýbala. Tak to taky tak dělám. Jmenuje se Michaela
- včera sem se dívala ne internetu na význam jmen - znamená to podobná Bohu, vcelku mě to dostalo, já se jmenuju Nikola, to znamená vítězství, a kámoška, která s nama vyvolávala na té chatě, je Dana, to znamená soudkyně. Možná je to jen náhoda, nevím co si o tom mám myslet.
6, moje spolubydlící na pokoji si ve škole nakreslila na A5 nápis Satan, různě to vyzdobila atd., ten papír pak dala za plakát na pokoji, ten plakát má na zdi nad lampičkou, nad postelí. Papír za tím plakátem vydržel týden, už se na něj i zapomnělo. Večer jsme se se spolubydlící bavily o satanovi, zhaslo světlo, takže jsme měly jen světlo z venku od lamp. A najednou ten papír zpod toho plakátu vypadl, a naprosto ladným pohybem spadl mezi naše postele. Strašně jsme se vyděsily. Pak jsme si zkusily znovu dát za ten plakát A5 tak jak to tam bylo předtím. Když ten papír ale vypadl, štrejchl o tu lampičku a spadl za postel. Takže to taky asi náhoda nebyla. Pak začala praskat skřín. Radši jsme odešly spát do jiného pokoje, tam zase začalo praskat topení, ale nám už se chtělo spát, tak jsme se přestaly vnímat a usly."

Pozn.:
Dopis je uveřejněn na přání autorky, která nám ho zaslala na sklonku roku 2004 na adresu redakce, cítila, že je třeba se o těchto věcech netajit...
Upozorňujeme ještě čtenáře dychtivé odsoudit výše napsané, že praxe opravdu nebývá o nic méně šílená, že informace jsou i přes svoji obsáhlost stále ještě kusé k jakémukoli hodnocení a že komiksovost satanských událostí není nijak v rozporu s jejich realističností (obvykle spíše vypovídá o nezralosti a neznalosti zúčastněných osob než že by zpochybňovala jejich pravdomluvnost)